english version Deutsche Version Spanish Version Evropská liga obnovitelné energie
soutěž sídel ve využití
energie Slunce pořádá
Liga Ekolog. Alternativ jako součást Evropské ligy obnovitelné energie
Instalace & akce
Publicita
Kontakty & prameny
CD o ekologické energii




Studie trhu: pětkrát více panelů během pěti let
Rozmach fotovoltaiky pokračuje, zatím bez ČR

Počátkem května zveřejnila Epia, Evropská asociace fotovoltaického průmyslu, výhled na další "pětiletku". Očekává se pokračování boomu, instalovaný výkon oproti současným 40 GWp se má zvýšit až na 200 GWp v roce 2015. Zhruba polovina odhadovaného výkonu přibude v Evropě, kde by si světové prvenství mělo udržet Německo (plán 42 GWp) před Itálií (27 GWp). Větší rozvoj instalací v Asii a v Severní Americe, zejména díky předvídanému rozmachu v Číně (18 GWp) a USA (32 GWp).



Analýza se netýká jen budoucnosti, ale poměrně pečlivě hodnotí i stav koncem roku 2010. Vloni po Německu (+7,4 GWp) a Itálii (+2,3 GWp) nejvíce panelů přibylo v České republice (+1,5 GWp), kam tehdy směřoval zhruba každý desátý panel! Mocný finiš za lukrativních podmínek málem přinesl naší zemi i jeden "výkonnostní" primát. Na každého obyvatele nyní připadá 191 Wp instalovaného výkonu, což odpovídá přibližně jednomu běžnému panelu. Zmíněný ukazatel je vyšší už jen v SRN (211 Wp na občana). Tato čísla jen potvrzují loňský tuzemský rozmach, jinde totiž nenajdete více než 100 Wp na občana.
Z neevropských státech zaznamenali nejvyšší nárůst elektráren v Japonsku (0,99 GWp), v USA (0,88 GWp) a v Číně (0,48 GWp), kde mj. letos očekávají zdvojnásobení přírůstků. Specifické postavení má Kanada, kde se nachází toho času největší fotovoltaika světa (100 MWp) a další menší systémy se stejným úhrnným výkonem.
Díky masivnímu přílivu "modrých desek" ČR jako první v Evropě již vloni splnila cíl instalovaného výkonu stanoveném v Národním akčním plánu pro rok 2020! Bohužel se tak stalo nekontrolovatelnou výstavbou parků místo kultivované integrace fotovoltaiky do sídelních struktur. Akční plány budou brzy splněny také na Slovensku a Itálii. Národní plány zemí EU předpokládají 84 GWp v roce 2020, prognóza EPIA ale ve svém v optimálním scénáři předvídá dosažení 108 GWp již během roku 2015.

Německá energetika na rozcestí: výkon fotovoltaiky v SRN (17 GW) přesáhl výkon odstavených tamních nejstarších atomových elektráren (15 GW). Je to sice jen relativní srovnání, které by platilo za plného oslunění všech panelů, ale i tak už všechny OZE umí téměř vyrovnat produkci jaderných elektráren. V loňském roce činil podíl atomové energie na primární německé spotřebě energie 10,9 %, v případě OZE to bylo 9,4 %, z toho zhruba pětinu dodaly solární elektrárny.

Veřejná podpora se v posledních měsících stává nestabilní, resp. méně průhledná pro investory, kteří potřebují často několik měsíců na vývoj projektu a samotné připojení. Podmínky se ale mění i v průběhu roku několikrát ve snaze snížit celkové náklady na podporu. Je to příklad Slovenska, kde od července 2011 bude možné zprovoznit pouze střešní systémy do 100 kWp při snížené podpoře (0,24 eur/kWh). K uzavírání podpůrných kohoutků dochází i v Bulharsku. Výkupní ceny budou sníženy o zhruba 30 % a souběžně s tím se u nových projektů zkrátí doba jejich garance z 25 na 20 let. Ještě více krácena byla větrná energetika.
K redukci štědrých výkupních cen přistoupila nedávno i Itálie, kde solidní úroveň podpory mají zájemci garantovánu do konce května. Poté se budou výkupní ceny, na základě nově přijaté verze zákona Conto Energia, měsíčně postupně snižovat. Součástí aktualizace italských subvencí jsou i příplatky ve výši 5 % k výkupním cenám pro systémy postavené z převážně komponent evropského původu (alespoň z 60 %). Zajímavou novinkou je povinnost tamních distributorů připojit systém do třiceti dnů. Pokud tak neučiní, budou muset investorům kompenzovat škody. Na střechách budou podporovány fotovoltaiky do 1 MWp, na volném prostranství jen do 200 kWp.
Změny se chystají od července i v Německu. Pokud zde během pololetí instalují nejméně polovinu loňského přírůstku, výkupní ceny klesnou o tři procenta. Přibude-li ale v SRN za stejné období 7,5 a více GWp, může podpora klesnout až o 15%. Připomeňme, že u našich sousedů se výkupní ceny snížily hned pětkrát od roku 2009, a to o téměř 40 %. I přes výrazný pokles podpory se u sousedního trhu očekávají nové instalace s výkonem min. 3 GWp ročně v průběhu příští dekády.

Jeden milión instalací přibyl ve světě během roku 2010. K milníku pomohl rozmach malých fotovoltaik na střechách rodinných domů v Německu. Na trhu lze pozorovat velké rozdíly dle jednotlivých států. Například, zatímco v ČR s 13 000 instalacemi dosáhli výkonu 2 GWp, 96 000 systémů ve Vlámsku přineslo "pouze" 700 MW.

Výhled na letošní vývoj podpor je ve studii EPIA vtipně znázorněn ikonami pro předpověď počasí, kdy pouze pro Českou republiku a Nizozemí je "trvale zataženo s deštěm". Naopak zcela jasno mají slunečné velmoci Německa, Řecka a Itálie, ale i "outsideři" (Slovinsko, Dánsko a Belgie).
Snahy o retroaktivní korekce trhu se krom České republiky, kde po tři roky zatím platí tzv. solární daň (26 % u režimu výkupních cen, 28 % u zelených bonusů) pro systémy s výkonem nad 30 kWp zprovozněné v letech 2009 a 2010, objevily i ve Španělsku. Zde však preferují jiný způsob, při kterém po dobu nejméně tří let limitují roční výrobu v kilowatthodinách podle zvolené technologie (1250 kWh pro stacionární systémy, 1644 kWh pro jednoosé a 1707 kWh pro dvouosé polohovací systémy). Platí i pro již nainstalované elektrárny. Spolu s redukcí cen (o 5 - 25 % pro střešní systémy a o 45 % pro instalace na pozemku) opatření významně ochladilo horký španělský trh.
Dříve populární ostrovní systémy jsou díky lukrativním subvencím síťových systémů spíše pověstnou třešničkou na dortu. Na evropském trhu představují pouhé procento instalovaného výkonu (130 Mwp), na ostatních kontinentech je jejich zastoupení vyšší (např. 10% v USA, desítky megawatt v Austrálii a v Jižní Koreji, ...).
U fotovoltaiky se ve větším rozsahu začala projevovat globalizace. Zatímco v Evropě se vloni vyrobilo méně než 15 % světové produkce panelů, instalovalo se zde 80 % výkonu. Za razantní lze označit nástup čínských výrobců, kteří ještě před pěti lety vyráběli jen 5 % panelů a dnes jich na trh dodávají polovinu. Své pozice na světovém trhu ztrácí japonští producenti. Dřívější "vládci trhu" dnes dosahují jen jednociferného podílu, a to přes nemalé navyšování výrobních kapacit. V Asii se nachází devět z deseti největších výrobců modulů, kterým nadále kraluje Suntech s roční kapacitou 1,6 GWp. Evropské barvy v "TOP10" hájí společnost Q-Cells, která má ale továrny i v Malajsii. Výroba panelů se v loňském roce zdvojnásobila. Nejrychleji roste produkce polykrystalických panelů, jejichž tržní podíl byl poprvé od roku 2005 vyšší než 50%.

Studie v závěru uvádí tři hlavní faktory úspěšného růstu:
--  

OZE již nejsou vnímány jako kuriozita, ale jako ziskové a bezpečné zdroje ve všech regionech světa (poznámka redakce: zatím neplatí pro ČR).

--  

Komponenty zlevňují a brzy se předpokládá dosažení Grid Parity, kdy solární proud bude stát stejně jako konvenční elektřina, což by mělo přitáhnout nové investory.

--  

Uvědomělí politici nastavují v klíčových zemích adekvátní výkupní ceny a jiné pobídky k rozvoji trhu, snižování cen a růstu povědomí investorů o technologii.



Nedávná krize v Japonsku znovu otevřela diskuzi o struktuře budoucího energetického mixu a zajištění dodávek. Některé scénáře udávají, že OZE by byly schopné zcela krýt energetickou potřebu EU již v roce 2050. Orientace na fotovoltaiku se tak stává reálnou variantou, vždyť jen elektrárny zprovozněné do Silvestra 2010 by ročně měly dodat světu na 50 TWh proudu, což mj. odpovídá společné roční spotřebě energie ve třech státech: Řecku, Rumunsku a Švýcarsku.

Jiří Dvořák

Kompletní studie je ke stažení na www.epia.org.




Solárko - jediný časopis
výhradně o solární energetice.





aktuálně na portále
---------------------------------------
Zasílat zprávy na mail:


Jak se hraje solární liga
Obce a města dostávají body
za instalace solárních systémů:
180 b./m2 - vakuový kolektor
100 b./m2 - běžný kolektor
40 b./m2 - Fresnelovy čočky
30 b./m2 - plast. či text. kolektor
1 b./ 3 Wp - fotovolt. systém
pravidlaP Ř I H L Á Š K A
---------------------------------------
výsledné pořadí 8. ročníku

právě soutěží 1079 sídel
---------------------------------------
tiskové zprávy
Solární mistři 8. ročníku
2011, 2009, 2008, 2007,
2006, 2005, 2004








reklama:
(tvrzení v této inzerci nemusí
odpovídat názorům LEA)

LEA hledá
asistenta-informatika
mezinár. projektu
(s tématikou solar/biomasa)
bytem na Mělnicku
(část. ,ale pravidel. úvazek)
podmínkou SŠ, AJ výhodou





Solární ligu ČR pořádá Liga Ekologických Alternativ (LEA)
za partnerství časopisu Alternativní Energie, Ekobydlení a portálů TZB-info, Calla a Atlas instalací OZE.
Ekologické bydlení - energie, domy, šetření, solární elektrárny, ekologie, recyklace



čtvercové logo SL ČR
ke stažení
(240 kB, *.jpg)
infomateriály české solární ligy


podélné logo SL ČR
ke stažení
(178 kB, *.jpg)

inforámeček
s aktualitami
pro Váš web



zahraniční solární ligy


reklama





projekt vznikl s podporou:




Vlastní soutěž
Projekty v praxi
Publicita
Kontakty, linky, nabídky
Nazeleno.cz – úspory energie  |  Cena elektřiny 2011